Odstranění plísní Brno
Víme, jak účinně odstranit plíseň.
Vlhkost vzduchu a její vliv na vznik plísní, odstranění plísně, protiplísňový nátěr Brno
Vzduch, to je vše kolem nás, svět ve kterém žijeme. Co, ale víme o jeho složení? Jaké plyny a další složky vzduch tvoří? A jakou mohou mít spojitost se vznikem plísní?
Vzduch tvoří plynný obal Země, tedy atmosféru, která sahá až do výše 100km. Jedná se o směs plynů, která má vliv na všechny chemické proměny jak u živých, tak neživých organismů.
Jednou z jeho významně fyzikálních vlastností je i transport vody neboli koloběh vody v ovzduší. Mimo to, tepelná kapacita vzduchu, udržuje na Zemi teplotu a tedy podmínky přijatelné pro život. Nejen, že většina živých organismů by nemohla bez vzduchu a bez jeho složky-kyslíku, existovat, ale teploty na Zemi by kolísaly v neúnosných extrémech, podobných těm v pouštích.
Vzduch má ještě jednu vlastnost, o které jste možná nevěděli, nebo by vás tato spojitost nenapadla. Je totiž důležitou průmyslovou surovinou. Vzduch slouží k oxidaci paliva ve všech běžných spalovacích motorech, k oxidaci paliva při výrobě elektrické energie v elektrárnách, při vytápění či ohřevu vody. Slouží jako druhá složka každého běžného fosilního paliva.
Vzduch je složen ze směsi několika plynů, kterými jsou dusík, kyslík, oxid uhličitý, helium, vodík, argon a další. a z proměnlivých složek. Jednou z těchto složek je i vodní pára, jejíž obsah se ve vzduchu podstatně mění.
Vzduch obsahuje vodní páry ve svých dolních vrstvách. Vodní pára je tvořena a dostává se do atmosféry díky vypařování vody z povrchu moří, rybníků, jezer a řek. Dalším zdrojem jsou například rostliny a jejich dýchací proces.
Všechny tyto jevy můžeme pozorovat u zemského povrchu, proto není překvapením, že u povrchu je vodních par v ovzduší nejvíce. A co teprve vodní hladiny řek nebo velkých vodních ploch? Zde je vzduch ještě vlhčí než nad souší.
Vodní pára se ovšem vypařuje nejen z povrchu vody, ale i z pevného skupenství vody- ledu. Tento jev poté nazýváme sublimace.
Rychlost vypařování vody je přímo úměrný její teplotě. Čím vyšší teplota je, tím více molekul vody ji opustí.
V přírodě se ovšem můžete setkat i s jevem opačným, kdy molekuly plynné fáze, tedy páry, kondenzují a nesublimují.
Voda se ovšem do svého okolí nemůže vypařovat stále. Rozlišujeme mokrý vzduch a suchý vzduch. Pokud koncentrace par dosáhne jisté hranice a počet vypařených a zkondenzovaných molekul je totožný, hovoříme o vzduchu mokrém. Pokud vzduch molekuly vody neobsahuje, jedná se o vzduch suchý.
Vlhkost vzduchu určujeme podle množství vodních par. A stejně jako se mění teplota v průběhu dne i roku, tak se mění i vzdušná vlhkost. Je to vlastně logické, jelikož vlhkost vzduchu souvisí s vypařováním vody, a proto bývá vlhčeji odpoledne než před polednem, v létě je vlhčeji než v zimě a u velkých vodních ploch než ve vnitrozemí.
S vlhkostí vzduchu souvisí termíny jako je absolutní vlhkost a relativní poměrná vlhkost. Dále také hustota vzduchu a rosný bod. Absolutní vlhkost vzduchu je, jinak řečeno, hustota vodní páry nebo měrná hmotnost vodní páry. Vyjadřuje hmotnost vodní páry, která je obsažená v jednotce objemu vzduchu. V meteorologii se nejčastěji vyjadřuje v gramech vodní páry, na metr krychlový vzduchu.
Relativní neboli poměrná vlhkost vzduchu se udává v procentech a udává poměr mezi okamžitým množstvím vodních par a množstvím par, které by měl vzduch o stejném tlaku a teplotě při plném nasycení. Relativní vlhkost vzduchu se mění s teplotou vzduchu i přesto, že absolutní množství vodních par zůstává stejné. Tato vlastnost je důležitá při vzniku oblaků, a tedy i při tvorbě počasí.
Dalším zajímavým termínem spjatým se vzduchem je jeho hustota. Hustota vzduchu je závislá na atmosférickém tlaku, teplotě a molární hmotnosti plynu. Zvýší-li se jeho teplota, klesne hustota. Hustota vlhké vzduchu je nižší než hustla u vzduchu suchého. Vlhký vzduch je tedy lehčí než suchý. Tento stav je dán tím, že vodní pára obsažena ve vlhkém vzduchu má relativní molární hmotnost 18.
Hmotnost suchého vzduchu je, oproti tomu, téměř 30. Mikroskopické kousky ledu či kapičky vody hustotu ještě navyšují.
Teplota, při níž se pára obsažená ve vzduchu stane nasycenou a začne kapalnit se nazývá rosný bod a to je přímí spojenec při vzniku plísní.
Rosný bod je jiné vyjádření absolutní vlhkosti vzduchu. Jedná se o teplotu, při které je vzduchu maximálně nasycen vodnímu parami, a kdy relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100%. Kondenzace nastane, pokud teplota pod tento bod klesne. Teplota rosného bodu může být různá. Čím více je vodní páry ve vzduchu, tím vyšší teplota rosného bodu je. V praxi to znamená skutečnost, že pokud je vlhkost ve vašem bytě 50% a byt je vytopen na 22°C, potom je hodnota rosného bodu kolem 10,5°C. Znamená to, že voda kondenzuje v tom místě, kde je povrchová teplota nižší než je hodnota daného rosného bodu, to mohou být například obvodové stěny.
Pokud se u vás v domácnosti takováto vlhkost objevuje, jde v ruku v ruce právě se vznikem plísní. A nejen prevencí, jako je větrání či správné topení můžete jejímu vzniku zabránit. Pomoci v boji s plísněmi vám může i naše firma A SERVIS LIPKA s.r.o. Plísně, osvědčenými postupy, odstraňujeme šetrně za pomoci dezinfekce Sanatop a poté nanášíme proti plísňový nátěr LSG, jeho životnost je 4-6 let, dle klimatických podmínek. S naší pomocí se vlhkostí v bytě poté už vůbec zabývat nemusíte.
Vaše hodnocení služby nátěr proti plísním:
Overall rating:
0 out of
5 based on
0 reviews.
Napiš komentář
Chceš se zapojit do diskuze?Přidej svůj komentář!